Žena v síti

 Co žena zajatá v síti asi cítí? Schováváme slzy, tváříme se, že je vše naprosto v pořádku, že nás nic nebolí, že nás nic netrápí, že jsme si tenhle způsob života vybraly. Péče o rodinu, milování pro uspokojení potřeb, tolerance, usmrkané nosánky, naslouchání a respektování okolí. Je toho mnoho.

Nezřídka se stane, že žena po takovém presu bouchne, stává se z ní harpie, žárlivá stíhačka, uštěpačná potvora, která rozhazuje kolem sebe jed, aniž by s tím něco zmohla. Je si vědoma ubohosti slov, které vycházejí z jejich úst, je si plně vědoma hloupostí svých činů, které koná proti své vůli, kterými ubližuje sobě i okolí. Plně si uvědomuje své emoce a destruktivní myšlenky, které těmto emocím předcházejí. Nedá se to zastavit. Srší to z její mysli, následně z úst, z rukou, z celého těla. Je frustrovaná tím, že nic nezmůže proti té obrovské síle, proti tak velkému náporu energie, který je v ní ukryt, potlačen, který se po celou dobu hromadil v jejím lůně a chce být uvolněn. Tato ohromná síla ovládá ženu samotnou, ale také její okolí. Nekontrolovatelná a nezvladatelná síla, která chce ničit, mstít se, křičet, vířit, která chce proudit. Mstí se za to, že jí nebylo umožněno tvořit, že jí nebylo umožněno projevit se, že nebyla přiznána její existence. Nebyla přiznána touha projevit se, sen, který umírá, aniž by spatřil světlo světa. Zrníčko zlatého písku, které se pomalu, ale jistě vytrácí do prázdna. Odchází a už se nevrátí. Umírá, protože o něj nebylo pečováno, nebylo rozvíjeno, nebylo pohlazeno, nebylo nakrmeno. A ženě zůstaly jenom oči pro pláč a nespočet výčitek, že si nechala ujít svou šanci, že nechala zahynout svůj sen, že nechala umřít své vlastní „děťátko“. Už není cesty zpět, nedá se vrátit, co bylo zničeno, nedá se postavit stejná věž, stejná zeď, už nikdy nevyroste stejný strom. A je to dobře.

"Ženo, ty která jsi, nech odejít staré a uvolni tím místo pro nové."

Pro nové zrníčko písku, ze kterého dokážeš postavit pevné základy pro své nové děti, nové projekty. Uvolni tak místo pro své nové Já. Pro svou skutečnost, nech odejít pozlátko, iluze, které si spřádala dlouhé roky, kdy jsi ještě nebyla tvořivá a produktivní. Dlouhé roky, které jsi žila ve své vlastní sebedestruktivitě a sebelítosti a neznala si nic jiného. Nech odejít všechny staré návyky, vzorce myšlení a chování a odevzdej se sama sobě. Najdi odvahu být sama sebou, nech energie volně proudit, zbav se své neustále sebekontroly a zkus změnu. Uvidíš svět úplně jinýma očima, pokus se aspoň na chvíli nehlídat své chování a své myšlenky. Nech vše takové jaké je, uvolni své emoce, vyplač zbytek bolesti, vysměj zbytek ironie, vykřič zbytek napětí a buď svobodná a nespoutaná. Buď svá. Opět nalezni spojení se svým vlastním tělem a nech se vést tou krásnou každodenní proměnou, která jediná ti dává jistotu života, která jediná je tvojí zárukou, že jsi, že jsi živá a zdravá, že jsi plná síly a že se dokážeš postarat. Dej si jeden jediný úkol. Propojit se se svým tělem a naslouchat svým skutečným potřebám. Jen tvé tělo ti dokáže říct, kdy opravdu potřebuješ odpočívat, kdy máš potřebu se milovat, kdy máš potřebu pečovat o druhé, kdy je čas hýčkat sebe sama a kdy je zvýšená potřeba spánku. Jenom tvůj dokonalý a krásny nástroj bohyně, tvé tělo, jež je obdařeno vším, co příroda nabízí, výživou i útočištěm, jen tento dokonalý prostředek ti řekne, co v danou chvíli potřebuješ. Tvá fyzická intuice je tu pro tebe. Postačí, když jí začneš pořádně naslouchat. Vše co se děje s tvým tělem, má své důvody. Nehledej příčinu své únavy, když chceš spát a tvé každodenní povinnosti ti dovolí alespoň na chvilku „vypnout“, tak to udělej. Když máš potřebu objímat, tak obejmi své dítě, přítele, přítelkyni, jen tak a nepřemýšlej nad jejich reakcemi. Možná budeš překvapena, co tvoje spontánnost probudí v nich samotných. Když pocítíš, že chceš tvořit, tak tvoř, vař, kresli, maluj, tanči, modeluj, i kdyby si své výrobky měla následně zničit. Nezáleží na tom, co vytvoříš a jestli to k něčemu bude. Důležité je, nechat svou tvořivost proudit, dovolit jí, aby byla projevena, umožnit jí spatřit světlo světa a skrze tvé ruce, tvé tělo, tvé slova a tvé myšlenky být. Ty jsi tou mohutnou sílou, obrovskou energií, ty jsi tím životem, který proudí. Který chce žít, tvořit anebo ničit. A ty sama se můžeš rozhodnout, jak svou sílu využiješ. Sama sebe můžeš ničit, sama sebe můžeš přetvářet, sama sebe můžeš zabít, sama sebe můžeš opět porodit.

Jen ty sama víš, kým jsi. Jen ty sama víš, jak velkou sílu máš a jen ty sama víš, co je pro tebe dobré. Použij svoji sílu na to, aby si přetrhala síť utkanou z iluzí strachu, přetvářek a potlačování sebe sama. Osvoboď se a nadechni se. Změna je začátek i konec. Změna je alfou i omegou, změna je jediná naděje na lepší zítřek.

Nechť naši krásnou temnotu prosvětlí světlo našich srdcí.


S láskou Vaše Věštírna Jednička

cena 46 Kč/min včetně DPH

Štír

Horoskopy a motivace

Motivace na pondělí 20.11.2017 od Šárky

Máme tu nový začátek týdne a s ním dobrý den pro nové začátky. Učení či studium Vám pomůže k...

zobrazit celý horoskop

Motivace na neděli 19.11.2017 od Marty

Tuto neděli si "udělejte" podle svých představ. Můžete jet na výlet nebo odpočívat v klidu domova....

zobrazit celý horoskop

Horoskop na měsíc listopad 2017 od Šárky

Všeobecně je pro tento měsíc důležité si uvědomit, jak krásný svět kolem sebe máte a přitom...

zobrazit celý horoskop

Zodiac

Aktuality

Již dva roky pomáháme rodinám s dětmi

Prostřednictvím nadace DOBRÝ ANDĚL (www.dobryandel.cz) již dva roky pomáháme rodinám s dětmi,...

Úklid duše

Starý rok pomalu končí a přichází doba Vánoc. A my si s tímto obdobím spojujeme mimo jiné úklid...

Nemůžete se dovolat konkrétní věštkyni?

Nemůžete se dovolat naší konkrétní věštkyni? Napište nám to na náš e-mail...

Foxlea Design tvorba www Foxlea Design & Věštírna Jednička © 2011